Časopis Euro č. 45/2018

Kdo chce být miliardářem

Marcel Benda je bývalým prvoligovým fotbalistou, který v ostravském Baníku hrával s Galáskem, Slončíkem či bouřlivákem Řepkou. Když se vážně zranil, ukončil kariéru, šel na vysokou školu a paralelně začal podnikat. Dnes jeho průmyslová firma Multicraft dosahuje téměř třímiliardového obratu a reprezentuje novou generaci podnikatelů, kteří svou byznysovou kariéru začali doslova od nuly, bez privatizací či peněz do startu od rodičů. V celé zemi se podobných, ryze českých investičních skupin, vyrojilo hned několik. V nejnovějším čísle Eura se dočtete, kde se nová vlna potenciálních miliardářů vzala a kdy doženou Kellnera s Křetínským.

Krúpová polévka

Na Hradě bylo 28. října bylo živěji než obvykle. Sjela se tam početná skupina kamarádů a sympatizantů stávajícího prezidenta, aby si rozdělili státní metály. Nad těmito laureáty poněkud vyčuhoval Pavol Krúpa, jehož letošní vyznamenání si zaslouží obzvláštní pozornost. Důvodů, proč se jej prezident rozhodl ocenit je dle informací týdeníku Euro více, ale tím nejvážnějším je Krúpova letitá snaha šlapat na paty finančníkovi Zdeňku Bakalovi, na něhož je Miloš Zeman snad až z osobních důvodů alergický. Krúpa přitom není žádný svatoušek a nazvat jej „nájezdníkem“ je ještě poměrně milosrdné. V novém čísle Eura se dočtete, jak málo stačí k udělení státního vyznamenání, třeba poslat sponzorský dar spřátelené partaji a sousedit s pozemkem, na kterém chce prezident stavět svůj bungalov. „Věřím, že ke mně pan prezident skočí na pivo,“ říká Krúpa o budoucím sousedovi. Více čtěte v novém Euru.

Mutti to balí

Představte si, že by po debaklu v komunálních volbách předstoupil před voliče premiér Andrej Babiš. Vzal by na sebe vinu za porážku hnutí ANO v Praze i rozpačitou (ne)výhru v Brně, pochválil lokální politiky za dobrou práci, kterou však kazí „neakceptovatelný“ obraz jím vedené vlády, neustálé spory mezi koaličními partnery i skutečnost, že sestavování funkčního kabinetu se vleklo dlouhé měsíce. A pak by oznámil odchod z politiky. Od Babiše, a pravděpodobně ani žádného jiného českého politika, se podobně střízlivé sebereflexe zřejmě nikdy nedočekáme. Mohli jsme ji však sledovat minulé pondělí při projevu německé kancléřky Angely Merkelové, která po třinácti letech oznamovala svůj „postupný odchod“ z politiky. Bylo to asi nevyhnutelné, ale pro Čechy je to horší zpráva, než si mnozí místní odpůrci Merkelové dovedou představit. Analýzu odcházení „Mutti“ se dočtete v nejnovějším vydání týdeníku Euro.