Časopis KAM po Česku č. 9/2015

Milí čtenáři, opět se setkáváme po prázdninách a dovolených, které jsou ty tam. Věřím, že jste si je opravdu užili, navzdory nesnesitelným teplotám. Ale všechno zlé je k něčemu dobré, kupříkladu k tomu, že jste nemuseli draze cestovat za vedrem do exotických zemí, ale naopak ušetřit a vychutnat si horko doma, pokud možno někde u vody nebo v horách, kde se přece jen dalo lépe snášet. Připouštím ale, že čeho je moc, toho je příliš, a navíc když to trvá dlouho.

Nu což, začíná podzim, babí léto a nic s tím nenaděláme. Čas se prostě vrátit nedá, zatím. S podzimem vstupuje do našich životů i řada starostí. Někdo povede prvně svou ratolest do školy, jiným se ratolesti do školy vrací a pokračují ve vzdělávání. V obou případech se ale jedná o nákladnou věc, která řadu rodičů nepotěší i navzdory tomu, že je školství u nás zdarma, zatím.

Výlety se zkrátí na jednodenní či víkendové pobyty, ale dobrou zprávou je, že nás čeká v září i jeden víkend prodloužený. Díky sv. Václavu. Ale ruku na srdce. Přestože jsme většinou pohani pohanští, kteří rádi tvrdí, že sice nejsou praví věřící, ale svého Boha mají tam někde v sobě, rádi si připomínáme světce Václava, zvláště když nemusíme díky němu na den do školy či do práce. Na druhou stranu ale jeho svátek slavíme po celá staletí. To jsme holt my a naše známá česká cesta.

Kromě svatováclavských slavností na nás ale čeká také burčák, vinobraní a oslavy vína všeobecně. Je až s podivem, kolik se v posledních letech našlo oblastí, zvláště v Čechách, kde se díky zmínkám vyčteným v kronikách slaví vinobraní. A to většinou navzdory tomu, že po vinicích a révě tu dnes není ani vidu, ani slechu. Ale každá tradice je dobrá, zvláště když se lidé sejdou, a důvodem nemusí být vždycky jenom chléb a hry.